Jmenuji se Hanka,je mi 27 let,a momentálně žiji v Praze.Když mi bylo 16 let,zamilovala jsem se.Byl to kluk který byl hodný,sympatický.V 18 cti jsem se odstěhovala k němu.Žili jsme u jeho rodičů,a pak se přestěhovali do bytu.Vše ze začátku klapalo.Pak poznal jinou partu.Vodil si kamarády do bytu,o nic se nezajímal,a propadl alkoholu,i drogám.Mě začal slovně urážet.Postupně nadávky byli pravidelné.Pořád jsem věřila že se party, drog,alkoholu vzdá.Jednou přišel domů opilý,a když jsem mu vynadala,dal mi facku.Na druhý den se omluvil.A já mu to odpustila.Bohužel,,,přišla druhá facka,třetí facka.A pak?to bylo pravidelné.Přišel domů že nemá na alkohol,na drogy,a můžu vlastně já za to,tak jsem dostavala.Do toho mě slovně urážel jak jsem k ničemu,jaká jsem nula,,,,Pak mě i zamykal doma na dva tři dny,,,Bohužel to bylo v době kdy nebylo uniku.S rodiči jsem byla rozhádaná,tudiž jsem to snášela.Nic jiného mě nezbylo.Nenáviděla jsem postupně sama sebe,a pokusila se o sebevraždu.Nemohla jsem dál snášet to že se klepu strachy kdy se přítel vrátí ze špatnou náladou a zbije mě.Nikdy mě však neuhodil do obličeje.Aby to nešlo vidět že mě bije,proto mě kopal do břicha,pěstma mlátil do zád,házel semnou o zdi.Do toho jeho máma mi vzala platební kartu,a já v práci dělala na jeho mámu.Časem nás vyhodila oba z bytu a ja se ocitla na ulici,i s ním.Týden jsem byla na ulici v zimě a pak se mi podařilo si sehnat peníze a jet domů promluvit si s rodiči a zůstat doma.Máma ve dveřích začala plakat protože jsem měla místo 60kg   53kg.2 týdny jsem byla doma.V noci u mě seděl tatínek který mě objal a utěšoval když jsem křičela ze spaní a pak se vzbudila a bála se.Strach že se objeví doma u mých rodičů byl však silný.Proto jsem neváhala a odjela 300km od místa bydliště do Prahy.Tady v Praze jsem měla práci,kluka a psychologa.Který mi pomohl k tomu abych měla sama sebe zase ráda,a začala žít.Nikdy asi nezapomenu na minulost,ale jsem ráda že to už je pryč.Doufám že dívky co jsou podobně na tom,najdou odvahu utéct.Nevěřte partnerovi že se změní.Nezmění se,bude to jen horší,a někdy to dojde k sebevraždě,a nebo partner vás jednou zabije.Jsme křehké stvoření které muž musí milovat a ctít.Budu všem dívkám držet pěstičky,aby našli odvahu utéct.

 

• < Prev
• Next >